Bessie Head | WHEN RAIN CLOUDS GATHER | MARU

Jedním z důvodů, proč vyhledávám knížky z různých, méně pročtených, částí světa, jsou příběhy, na které bych jinak nenarazila. A to nejen příběhy v knihách, ale i “za” nimi. To tak člověk třeba hledá jakoukoli knihu z Botswany a najde Bessie Head. Autorku narozenou v roce 1937 v Jihoafrické republice, konkrétně v psychiatrické léčebně v Pietermaritzburgu, kde její – bělošská – matka skončila poté, co otěhotněla s mužem tmavé pleti. Takový vztah byl v té době ilegální. Novorozená Bessie hned putovala k adopci; nejprve se jí ujala bělošská rodina v domění, že miminko je bílé. Když zjistili, že ne tak docela, vrátili ji. Bessie tak našla domov až napotřetí, a to v chudé černošské rodině Heathcoteových, kteří jí poskytli zázemí na prvních pár let života. Po smrti svého adoptivního otce skončila v anglikánské internátní škole vedené Margaret Cadmore, která ji připravila na učitelskou dráhu.

Tuto kariéru nicméně po krátkém čase opustila a odešla do Johannesburgu, kde se stala novinářkou, vdala se a měla syna. Po psychicky náročném období (kterých později zažila ještě celou řadu) a faktickém rozchodu s manželem se v roce 1964 rozhodla začít nový život. Získala učitelskou pozici ve městě Serowe v Botswaně; co už ovšem nezískala, byl jihoafrický pas. Rozhodla se i tak JAR opustit, ačkoli to znamenalo nemožnost návratu. Život v Botswaně nebyl snadný, Head žila se synem v chudobě, jedno zaměstnání střídalo druhé, několikrát se museli stěhovat a oba čelili předsudkům, nepřijetí i šikaně. Jediné, co Bessie Head v Botswaně provázelo celou dobu, bylo psaní – právě tady napsala naprostou většinu svého díla, včetně románu When Rain Clouds Gather a kratší prózy Maru. Zemřela na hepatitidu v roce 1986. V roce 2003 jí bylo Jihoafrickou republikou uděleno státní vyznamenání in memoriam, které převzal její syn. Od roku 2007 se v Botswaně uděluje literární cena Bessie Head Short Story Awards (dříve Bessie Head Literature Awards).

Popisuji tu její životní příběh poměrně detailně, a to ze dvou důvodů. Jednak je tak plný zvratů, že se v podstatě nedá nic vynechat, aniž by si toho čtenář všiml, a zadruhé její texty, alespoň ty, které jsem četla, obsahují zřetelné autobiografické odkazy. V prvním publikovaném románu When Rain Clouds Gather například sledujeme hlavního hrdinu Makhayu od momentu, kdy ilegálně překračuje hranici mezi Jihoafrickou republikou a Botswanou.

Makhaya je unavený svým dlouholetým a marným bojem proti utlačování a ponižování černošského obyvatelstva v JAR a rozhodne se od všeho svého zklamání odříznout a začít nový život v botswanské vesnici Golema Mmidi. Zde se spřátelí s Angličanem Gilbertem, který buduje zemědělské družstvo, představuje vesničanům nové technologie (jako třeba traktor) a myšlenky (jako třeba že ten traktor mohou ovládat ženy, které se narozdíl od mužů-pastevců v Botswaně tradičně věnují zemědělství) a bojuje s kmenovými předsudky. V tomto ohledu najde v Makhayovi spřízněnou duši.

‘I want some tea,’ he said by way of explanation. ‘But I’ll light the fire and make it.’
’Goodness!’ she said in alarm, holding onto the thick wooden stick. ‘Don’t touch the fire. It’s a woman’s work.’
Makhaya narrowed his eyes, that amused magical smile on his face. ‘Goodness!’ he said, imitating her speech. ‘It’s time you learned that men live on this earth too. If I want to make tea, I’ll make it, and if I want to sweep the floor, I’ll sweep it.’

Celý román vyznívá na svou dobu a prostředí značně feministicky. Zajímavé ovšem je, že nositeli takovýchto myšlenek jsou výhradně mužské postavy Makhayi a Gilberta, zatímco ženy jsou zpravidla ty, které se společenským změnám zprvu brání, viz úryvek výše. Postava Gilberta je mimochodem zřetelně inspirovaná farmářem Vernonem Gibberdem, na jehož farmě Bessie Head několik měsíců pracovala.

V novele Maru se Bessie Head věnuje dalšímu tématu, které pro ni bez pochyby bylo celoživotně zásadní, a to je otázka původu. Hlavní hrdinkou příběhu je Margaret Cadmore (ano, tohle jméno už v tomto textu jednou padlo), kterou krátce po narození a smrti její matky adoptovala Margaret Cadmore starší, manželka misionáře působící v misionářské škole. Margaret mladší se v dospělosti stává učitelkou a odjíždí vykonávat tuto profesi do vesnice Dilepe. Tam způsobí doslova poprask – všechny upoutá nejen její inteligence a dokonalý britský přízvuk, ale zejména to, že je očividně potomkem kmene San, česky křováků, kteří jsou v tehdejší Botswaně považováni za podřadné etnikum; řada (černošských) obyvatel Dilepe dokonce vlastní otroky z tohoto kmene. Margaret tak svým příchodem nevědomky donutí místní obyvatele přehodnotit své celoživotní předsudky. Jak se dá čekat, někteří v sobě lidskost najdou, jiní ne.

That very afternoon people were looking at each other with shock. They said: “Did you hear? The new mistress says she is a Masarwa*.” By evening they began to laugh: “The eye is a deceitful thing,” they said. “If a Masarwa combs his hair and wears modern dress, he looks just like a Coloured**. There is no difference.” Those with children at Leseding School debated the matter. They were truing to accustom their hearts to their children being taught by a Masarwa. They said: “Prejudice is like the old skin of a snake. It has to be removed bit by bit.”

Útlak a odsouzení na základě toho, jak člověk vypadá, tedy něčeho, co je pro každého neodmyslitelnou součástí sebe sama a z principu ani nelze skrývat, znala Bessie Head z vlastní zkušenosti. Stejně jako její hrdinka žila v silně polarizovaném prostředí, v němž nezapadala do žádné skupiny a žádná skupina ji ani nechtěla přijmout. Hrdost, s jakou se Margaret ke svému původu navzdory šoku a zděšení všech kolem hlásí, možná pomáhala její stvořitelce udržet si vlastní pocit sebejistoty; uznání a láska, které Margaret nakonec najde, možná poodhalují nevyplněné životní sny samotné Bessie Head.

* slovo Masarwa je hanlivé označení členů kmene San; postavy v Maru jej používají v podstatě neutrálně (Margaret sama sebe tímto termínem označuje)

** slovo Coloured v tomto kontextu označuje jedince smíšeného původu, jakým byla právě Bessie Head; postavy v Maru vnímají takové lidi jako "přijatelnější" alternativu k San a některé doporučují Margaret, aby se raději hlásila k tomuto původu, než aby říkala lidem pravdu.

Zdroje:
Bessie Amelia Head – South African History Online (https://www.sahistory.org.za/people/bessie-amelia-head)
Bessie Head – Wikipedia (https://en.wikipedia.org/wiki/Bessie_Head)
Vernon Gibberd, Who and where I am (http://www.themicrofarm.com/9biog.htm)